|
|
|
Vhled do Klářiny duše dávají i její listy. Zatímco v řeholi a závěti mluví jako Matka a abatyše ke svým dcerám, v listech mluví jako sestra a Matka k sestrám vzdáleným. Všech pět listů, které od ní máme, jsou odpovědi na listy, které se, žel, nezachovaly.
Toto požehnání se zachovalo ve třech totožných verzích (s nepodstatnými odchylkami), totiž v listech Anežce Pražské a Ermentrudě, a jako požehnání všem sestrám.
Anežka byla dcerou Přemysla Otakara I. (1197-1230). Roku 1232 se v Praze objevili Menší bratři a Anežka se od nich dozvěděla o sv. Františku a Kláře. Ihned začala pro bratry budovat klášter a u něho špitál. Už roku 1234 sama vstoupila do kláštera s touhou žít podobně jako Klára. I ona trpěla boji o chudobu. Zemřela roku 1282.
Z listů vyměněných mezi Klárou a Anežkou se zachovaly čtyři:
která tam založila několik klášterů. Klára jí poslala dva listy. Podle kritiků se v našem textu nejedná o originál textu jednoho, nýbrž o zkrácený obsah obou Klářiných listů.
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
2854
Moje sestro i moje dcero Anežko! Náš Pán Tě požehnej a chraň!
Ať Ti rozzáří tvář a je Ti milostiv! Kéž k Tobě obrátí svou tvář a dá
Ti svůj pokoj!
2855
Já, Klára, služebnice našeho Pána Krista, sazenička našeho blaženého Otce Františka, Tvoje sestra a Tvoje i ostatních chudých sester matka, třebas nehodná, prosím našeho Pána Ježíše Krista pro jeho milosrdenství a na přímluvu jeho nejsvětější Matky Marie, svatého Michaela, knížete andělů, našeho blaženého Otce Františka a všech Božích světců a světic, aby Ti nebeský Otec udělil a potvrdil na nebi i na zemi své nejsvětější požehnání. Na zemi ať Ti mezi svými služebníky a služebnicemi v bojujícím křesťanstvu dává více milostí a ctností, na nebi ať Tě ve vítězném křesťanstvu, v zástupu svých svatých povýší a poctí.
2856
Žehnám Ti ve svém životě i po své smrti, seč stačím i víc než stačím, veškerým požehnáním, kterým Otec milosrdenství v nebi i na zemi požehnal a stále žehná své syny a dcery a kterým každý duchovní otec a duchovní matka požehnali a stále žehnají své duchovní syny i dcery. Amen.
2857
Po všechen čas miluji Tvou duši i všechny Tvoje sestry. Prosím Tě, abys horlivě zachovávala, co jsi Pánu slíbila!
2858
Náš Pán buď s Tebou po všechen čas a dej Bůh, abys vždycky byla v něm. Amen.
2859
Ctihodné a přesvaté panně, paní ANEŽCE, dceři nejvznešenějšího a nejjasnějšího českého krále, KLÁRA, nehodná služebnice Ježíše Krista a neužitečná služka zasvěcených panen v klášteře svatého Damiána, je jí ve všem poddaná a služebná, posílá své duchovní přímluvy a v nejhlubší úctě vyprošuje dosažení slávy věčné blaženosti.
2860
Velmi se raduji a plesám v Pánu, když slyším slavné zvěsti o Vašem svatém chování a bezúhonném životě, které se nedostaly jen ke mně, nýbrž se šíří snad po celém světě. Ale neraduji se jen já, radují se i všichni ti, kdo se snaží sloužit Ježíši Kristu a být mu oddáni.
2861
A to proto, že ačkoli jste nade všechny ženy mohla užívat cti a slávy tohoto světa jako manželka vznešeného císaře, jak by se slušelo na Vaši i jeho velikost, tím vším jste z celé duše opovrhla a z celého svého srdce zvolila svatou chudobu a život v přísné kajícnosti. Zvolila jste si za Ženicha muže mnohem vznešenějšího, samého Pána Ježíše Krista, který zachová Vaše čisté a neporušené panenství navždy bez úhony.
2862
Když ho budete milovat, zůstanete vždy čistá; když se ho dotknete, budete ještě čistší; když se mu oddáte, nepřestanete být pannou. Jeho moc je nad jakoukoli moc, jeho urozenost je nejvznešenější, jeho tvář nad kohokoli krásnější, jeho zvláštní láska převyšuje všechny rozkoše. A k objímání tohoto Ženicha jste vyvolena! On Vaše prsa ozdobil drahokamy, uši drahocennými perlami, celou Vás zkrášlil topasem a na hlavu Vám vsadil zlatou korunu, na níž je vyryto znamení svatosti.
2863
Proto, nejmilejší sestro, ba spíše úctyhodná paní, neboť jste snoubenkou, matkou i sestrou mého Pána Ježíše Krista, slavně ozdobená praporem neporušeného panenství a svaté chudoby, upevňujte se ve svaté službě, kterou jste s vroucí touhou započala po přikladu chudého Ukřižovaného, jenž pro nás všechny na kříži vytrpěl hrozná muka, vytrhl nás z moci knížete temnot, v které jsme byli drženi pro hřích prarodičů, a smířil nás s Bohem Otcem.
2864
Blažená chudobo, uděluješ věčné statky těm, kdo tě milují a objímají! Svatá chudobo, těm, kdo tě zachovávají a touží po tobě, přislibuje Bůh nebeské království, věčnou slávu a dává beze vší pochybnosti blažený život! Milování hodná chudobo, kterou si tolik oblíbil Ježíš Kristus, Pán a vládce nebe i země, který řekl pouze slovo a všecko se stalo! Sám totiž pravil: »Lišky mají doupata, nebeští ptáci svá hnízda, ale Syn člověka, to je Kristus, nemá kam položit hlavu,« a naklonil hlavu a vypustil duši.
2865
Když tedy tento tak mocný Pán sestoupil v lůno Panny, chtěl na svět přijít opovržený, nuzný a chudý, aby chudí lidé, kteří potřebovali nebeský pokrm, stali se v něm bohatí a vládci nebeského království.
2866
Radujte se proto a jásejte, buďte plná nesmírné radosti a duchovního veselí, že jste si zvolila raději pohrdání tímto světem než čest, chudobu než bohatství a že jste před (poklady) na zemi dala přednost pokladům v nebi, kde ani rez nekazí, ani červ nežere, ani zloději nevykopávají a nekradou, když jste byla uznána za hodnou být nazvána sestrou, snoubenkou a matkou Syna nejvyššího Otce a přeslavné Panny.
2867
Věřím totiž pevně, že je Vám známo, že nebeské království je přislíbeno a udělováno od Pána jen chudým, neboť kdo přilne k věcem tohoto světa, ztrácí ovoce lásky. Nemůže sloužit Bohu a mamonu: buď bude jednoho milovat a druhého nenávidět, nebo bude jednomu sloužit a druhým pohrdat. Oděný se nemůže utkat s nahým, dřív totiž bývá k zemi sražen ten, koho lze za něco uchopit. Je nesnadné žít si nádherně na tomto světě a v nebi kralovat s Kristem, neboť snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý vejde do nebeského království. Kvůli tomu jste odhodila roucha, to je bohatství světa, abyste v boji nepodlehla a úzkou cestou a těsnou branou mohla vejít do nebeského království.
2868
Je to jistě šťastná a nejvýš chvályhodná výměna: opustit pozemské pro věčné, pomocí pozemského si zasloužit nebeské, získat stokrát víc za jedno a k tomu ještě blažený život bez konce.
2869
Proto jsem se rozhodla zapřísahat Vaši vznešenost a svatost, jak jen mohu, pokornými prosbami pro lásku Krista, abyste pevně setrvala v jeho službě, rostla od dobrého k lepšímu, od ctnosti ke ctnosti, aby ten, jemuž z celého srdce sloužíte, ráčil Vám uštědřit vytouženou odměnu.
2870
Také Vás prosím co nejsnažněji v Pánu: abyste mne, svou nehodnou služebnici a ostatní Vám oddané sestry, které tu se mnou žijí v klášteře, zahrnula do svých modliteb, abychom jimi posilovány došly milosrdenství Ježíše Krista a spolu s Vámi mohly požívat věčného patření (na Boha). Buďte zdráva v Pánu a modlete se za mne!
2871
Dceři Krále králů, služebnici Pána pánů, důstojné snoubence Ježíše Krista a proto převznešené královně, paní ANEŽCE, KLÁRA, neužitečná a nehodná služebnice Chudých paní, pozdrav a přání, aby vždy žila v nejvyšší chudobě.
2872
Díky vzdávám Dárci milosti, od něhož, jak věříme, pochází všechno dobré a každý dobrý dar, že Tě ozdobil velikými ctnostmi a okrášlil odznaky tak velké dokonalosti, že zasluhuješ stát se horlivou následovnicí dokonalého Otce, aby jeho oči na Tobě neviděly nic nedokonalého.
2873
To je ta dokonalost, kterou si Tě připojí sám Král ve věčném stánku, kde slavně sedí na hvězdném trůnu, žes pohrdla vznešeností pozemského království a málo hodnými nabídkami sňatku s císařem, aby ses stala milovnicí svaté chudoby; v duchu veliké pokory a vroucí lásky přilnula jsi ke šlépějím Toho, s nímž jsi byla uznána hodnou zásnub.
2874
A protože vím, že oplýváš ctnostmi, nechci Tě obtěžovat mnoha slovy a ušetřím si je, ač doufám, že nepokládáš za zbytečné to, z čeho Ti může vzejít nějaká útěcha.
2875
Ale protože jen jedno je zapotřebí: o to jediné Tě snažně prosím a vybízím pro lásku Toho, jemuž ses zasvětila v svatou a líbeznou oběť, abys byla pamětliva svého předsevzetí jako druhá Ráchel a nezapomínala na své počátky: Co už držíš, drž pevně! Co konáš, konej vytrvale a nikdy nepouštěj, ale klidně, radostně a hbitě jdi po cestě k velké blaženosti v tichém následování. Pospíchej, ale dej pozor, aby se na Tvé nohy nezachytilo něco z pozemského prachu.
2876
Nevěř a nesouhlas s ničím, co by Tě chtělo od tohoto předsevzetí odvrátit nebo Ti na závodní dráze kladlo překážky.
2877
Běž o závod k dokonalosti, k níž Tě povolal Duch Páně, abys splnila své sliby Nejvyššímu a stále kráčela po cestě Božích přikázání, a v tom se řiď radami našeho důstojného Otce, bratra Eliáše, generálního ministra, především těchto rad následuj a měj je za cennější nad jiná dobra!
2878
Kdyby Ti někdo říkal nebo namlouval něco jiného, co by odporovalo Tvé dokonalosti a povolání Božímu, i kdybys mu byla povinná úctou, nenásleduj jeho rad, ale objímej chudičkého Krista jako chudá panna.
2879
Rozjímej, jak se stal opovrženým kvůli Tobě a i v tom ho následuj, že pro něho budeš na tomto světě opovržená. Hleď na svého Ženicha, krásnějšího nade všechny lidské syny, který se pro Tvou spásu stal nejpotupenějším mezi lidmi, pohrdaným, důtkami byl rozbit a v úzkostech kříže umíral. Vznešená královno, pozoruj ho, rozjímej, rozohni se, abys ho celou duší následovala!
2880
Budeš-li s ním trpět, budeš s ním i kralovat, budeš-li s ním prožívat bolest, budeš se s ním i radovat. Budeš-li s ním umírat na kříži, zaujmeš s ním v nebi místo ve světle svatých, a tvé jméno bude zapsáno v knize života a bude slavné mezi lidmi na věky. Za pomíjející věci tohoto světa dostaneš statky věčné, budeš mít podíl na slávě nebeského království na věky a budeš žít bez konce.
2881
Bud' zdráva, nejmilejší sestro a paní, pro Pána, svého Snoubence; a mne i moje sestry, jež se velice radujeme z dober Páně, které v Tobě svou milostí působí, vroucně ve svých svatých modlitbách doporoučej Pánu!
2882
Také svým sestrám nás velmi odporoučej.
2883
V Kristu mně nad všechny jiné ctihodné paní a nade všechny lidi milováníhodné sestře ANEŽCE, rodné sestře slavného českého krále, nyní však sestře a snoubence svrchovaného Krále nebes, KLÁRA, nejpokornější a nehodná služebnice Krista a služka Chudých paní, spásné potěšení v Původci spásy, a cokoli lepší si možno přát!
2884
Velmi se v Pánu raduji z Tvého pevného zdraví, postavení i stálých úspěchů v dobře započatých věcech. Z toho všeho poznávám, že jdeš horlivě k nebeské odměně. Vím, že tímto šlechetným následováním chudého a pokorného Ježíše Krista doplňuješ nedostatky moje i mých sester.
2885
Ze srdce se tedy raduji a není nikoho, kdo by mne této radosti mohl zbavit. Vždyť to, po čem jsem toužila v tomto životě, ty už plně máš.
Vždyť vidím, jak moudře jsi s přispěním Boží milosti zvítězila nad lstivým nepřítelem, pýchou a marnivostí, které člověka kazí a lidská srdce svádějí k pošetilostem. Vidím také, že sis získala poklad skrytý na poli tohoto světa a v lidských srdcích, za který se od toho, který všechno z ničeho stvořil, kupují úžasné věci: ctnost pokory, víry a chudoby.
2886
A proto, abych užila slov Apoštola, nazývám Tě pomocnicí samého Boha a oporou křehkých údů jeho tajemného těla.
2887
Kdo by mi mohl zabránit, abych se z takových dober neradovala?
2888
I Ty se vždy raduj v Pánu a nepoddávej se žádné truchlivosti, v Kristu nejmilejší paní, radosti andělů a koruno sester! Ponoř svou mysl do zrcadla věčnosti, svou duši do blaha slávy, své srdce do krásy božské podstaty.
2889
A když budeš takto uvažovat o Bohu, celá se přetvoř v obraz jeho božství, abys pocítila to, co pociťují jeho přátelé: tajemství sladkosti, kterou Bůh sám uchoval svým milým, kterou ukryl před těmi, kdo v tomto klamném a nepokojném světě chytají do léček své zaslepené ctitele.
2890
Z celého srdce miluj toho, který se z lásky k Tobě zcela obětoval, jehož kráse se podivují slunce i měsíc a velikost i úžasnost jeho odplaty je bez konce. Mám na mysli Syna Nejvyššího, jehož Panna porodila a po porodu zůstala pannou. Přilni k nejsladší Matce, která porodila takového Syna, že ho nemohla pojmout nebesa, a přece ona ho nosila ve svém útlém životě a ukryla do svého panenského klína.
2891
Kdo by se nehrozil úkladů nepřítele lidského pokolení, který pýchou pomíjejících věcí a marné slávy usiluje obrátit v nic to, co je větší než nebe?
2892
Je s jistotou známo, že z milosti Boží duše věřícího člověka, nejdůstojnější z tvorů, je větší než nebe. Neboť nebe s ostatními tvory nemohlo pojmout Stvořitele, zatímco jedině věřící duše je jeho příbytkem a sídlem, a to jen láskou, kterou nemají bezbožní, jak svědčí Pravda: »Miluje-li mne kdo, bude ho milovat můj Otec, i já v něm budu mít zalíbení, přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.«
2893
Jako totiž slavná Panna panen nosila ho tělesně, tak i Ty, když v pokoře a chudobě kráčíš v jeho šlépějích, vždy můžeš čistým a panenským tělem duchovně nosit téhož Pána a chovat v sobě toho, který objímá Tebe i všechny věci, a budeš mít to, co v porovnání s jinými pomíjejícími statky tohoto světa budeš mít jistěji.
2894
V tom se klamou někteří králové a královny tohoto světa, jejichž pýcha takřka k nebi vystoupila a jejich hlava oblaků se dotýká - a přece nakonec pominou jako smetí.
2895
A nyní přicházím k věcem, na které ses ptala: Chtěla jsi, abych Ti označila svátky, které, jak mám za to, máš ve zvláštní úctě, a které nás náš přesvatý Otec svatý František napomenul zvlášť slavit rozmanitostí pokrmů. Pokládám za potřebné odpovědět Tvé lásce, a budiž tedy známo Tvé moudrosti, že přikazoval: Mimo slabé a nemocné, o nichž nám dal napomenutí a příkaz, že se jim mají se vší pečlivostí dávat jakékoli pokrmy, žádná zdravá a silná z nás nesmí požívat jiné pokrmy než postní jak ve všední tak sváteční dny. Denně se tedy máme postit, vyjma neděle, den Narození Páně, kdy máme jíst dvakrát za den. Podobně i v obyčejné čtvrtky, nechce-li některá, je jí dáno na vůli, že se nemusí postit.
2896
My zdravé se však postíme každý den vyjma neděle a den Narození Páně. Po celé Velikonoce, jak o tom píše blažený František, a o slavnostech svaté Marie a svatých apoštolů též nejsme vázány postit se, leč že by tyto svátky připadly na pátek; a jak jsem už podotkla, my zdravé a silné vždy jíme postní pokrmy.
2897
Protože však naše tělo není ze železa, ani naše síla není silou kamene, ba naopak jsme slabé a podrobené tělesným neduhům, prosím Tě, nejdražší, a žádám v Pánu, aby ses ve zdrženlivosti, které se oddáváš, jak jsem se dozvěděla, moudře a opatrně vystříhala přílišné přísnosti přesahující síly. Žij a doufej v Pána, rozumně mu služ a své oběti vždy mírni solí opatrnosti.
2898
Buď zdráva v Pánu tak, jak si sama přeji být zdráva! A mne i mé sestry odporoučej svým svatým modlitbám!
2899
Polovině své duše a zvlášť srdečné schránce lásky, jasné královně paní ANEŽCE, snoubence věčného krále Beránka, své nejmilejší matce a nade vše milé dceři, KLÁRA, nehodná služebnice Kristova a neužitečná služka jeho služebnic, které žijí v klášteře svatého Damiána v Assisi, pozdrav a přání, aby prozpěvovala novou píseň s ostatními svatými pannami před trůnem Boha a Beránka a aby ho následovala, kamkoli půjde.
2900
Matko a dcero, snoubenko Krále věků! Nediv se, že jsem Ti nepsala tak často, jak si Tvá i má duše stejně přeje a touží, ani si nenamlouvej, že se zmenšuje plamen lásky v srdci Tvé matky! Překážel mi jen nedostatek poslů a známá nebezpečí na cestách. Nyní však píši Tvé lásce, Kristova snoubenko, raduji se s Tebou a jásám v radosti ducha, neboť jako jiná přesvatá panna, svatá Anežka, zasnoubila ses podivuhodně s nebeským Beránkem, který snímá hříchy světa, a opustila jsi všechny marnosti tohoto světa.
2901
Šťastný je ten, komu je dopřáno účastnit se této svatební hostiny, aby celým srdcem přilnul k tomu, nad jehož krásou žasnou neustále zástupy nebešťanů, touha po něm všechny k němu přitahuje, rozjímat o něm občerstvuje, jeho dobrota naplňuje, jeho sladkost vyplňuje, památka na něho mile svítí, jeho vůně křísí mrtvé, patření na něho, který je odleskem věčné slávy, jasem věčného světla a zrcadlem bez poskvrny, oblažuje všechny občany nebeského Jeruzaléma.
2902
Do tohoto zrcadla se denně dívej, královno a snoubenko Ježíše Krista, v něm ustavičně pozoruj svou tvář, aby ses vně i uvnitř ozdobila květy nejrozličnějších ctností a oděla těmi rouchy, jimiž má být oděna dcera a nejdražší snoubenka nejvyššího Krále.
2903
V tomto zrcadle pak se skví blahoslavená chudoba, svatá pokora a nevýslovná láska, jak to budeš moci s Boží milostí pozorovat po celém zrcadle.
2904
Přistup a viz v tomto zrcadle nejprve chudobu toho, jenž leží v jeslích, zavinutý v plénky. Podivuhodná pokoro! Úžasu hodná chudobo! Král andělů a Pán nebe i země leží v jeslích! Ve středu zrcadla viz aspoň pokoru a blahoslavenou chudobu, nesčíslné práce a námahy, jež vytrpěl, aby vykoupil lidstvo. Na konci zrcadla pak s úžasem pohled' na nevýslovnou lásku, s níž se rozhodl trpět na dřevě kříže a zemřít nejpotupnější smrtí. Toto zrcadlo, zavěšené na dřevě kříže, napomínalo kolemjdoucí: »Vy všichni, kteří jdete cestou, pozorujte a vizte, je-li bolest jako bolest moje!« Odpovězme mu, když na nás volá a lká, jedním hlasem a jedním duchem:
2905
»Budu si tě ustavičně připomínat, můj duch bude chřadnout ve mně!« Kéž tedy, královno nebeského Krále, vzplaneš tímto žárem lásky!
2906
Zároveň kéž pamatuješ na nevýslovné rozkoše, poklady a věčné pocty, vzdychej mocnou touhou srdce a s láskou volej: »Táhni mě za sebou, nebeský Ženichu, poběžím po vůni tvých mastí! Poběžím a nezastavím se, dokud mě neuvedeš do vinného sklípku, dokud nebude tvá levice pod mojí hlavou, dokud mě tvá pravice blaženě neobejme a nepolíbíš mě polibkem svých úst!«
2907
Při tomto uvažování pamatuj na svou chudičkou matku a věz, že jsem blahou vzpomínku na Tebe nesmazatelně napsala na listy svého srdce, že Tě mám za nejmilejší ze všech!
2908
Co ještě říci? Nechť umlkne jazyk těla v lásce k Tobě a nechť mluví jazyk duše, požehnaná dcero, neboť tělesný jazyk nemůže plněji vyjádřit lásku, kterou k Tobě chovám, a to, co jsem Ti nedostatečně napsala.
2909
Přijmi to, prosím, shovívavě a laskavě a hledej v tom aspoň mateřskou lásku, kterou k Tobě a Tvým dcerám denně planu. Mé dcery pak a zvláště nejmoudřejší panna Anežka, naše sestra, se Tobě a tvým dcerám vroucně odporoučejí v Pánu, pokud mohou.
2910
Bud zdráva, nejmilejší dcero, se svými dcerami, dokud nedojdeš trůnu slávy velikého Boha, a proste za nás!
2911
Doručitele tohoto listu, naše nejmilejší bratry: bratra Amata, milého Bohu i lidem, a bratra Bonaguru co nejvřeleji odporoučím Tvé lásce.
2912
ERMENTRUDĚ, své nejdražší sestře, vzkazuje pozdrav a požehnání KLÁRA z Assisi, pokorná služebnice Ježíše Krista.
2913
Dozvěděla jsem se, že jsi, nejdražší sestro, s pomocí Boží milosti šťastně opustila necudný svět. Proto se s Tebou raduji a blahopřeji Ti.
2914
Těší mě také, že spolu se svými dcerami kráčíš po cestách ctností. Nejmilejší, bud věrna až do smrti tomu, jemuž ses zaslíbila navždy! Bude Tě korunovat vavřínovým věncem života.
Krátké jsou pozemské strasti, věčná však bude odměna. Ať Tě nemate lesk světa, který pomíjí jako stín. Ať Tě neošálí marnivé představy o tomto klamavém světě! Zavři svůj sluch sykotu pekla a neohroženě odrážej jeho pokušení! Utrpení a protivenství snášej ochotně a ve štěstí nezpyšni. Neboť v utrpení je víra nezbytná, štěstí však ji zapuzuje.
2915
Co jsi Bohu slíbila, to věrně plň a On sám Ti odplatí. Nejmilejší, pohlédni k nebi, které nás zve, vezmi kříž a následuj Krista, který šel před námi, neboť skrze něho po mnoha různých útrapách vpravdě vejdeme do slávy. Miluj Boha z celého srdce, i Ježíše Krista, jeho Syna, který byl za nás hříšné ukřižován. Jeho památka ať z Tvé mysli nikdy nevymizí. Bez ustání rozjímej o tajemstvích kříže a mukách Matky, když stála pod křížem.
2916
Modli se a bud' bdělá v každý čas. Horlivě zdokonaluj dílo, které jsi dobře začala. Službu, do níž ses ve svaté chudobě dala, konej v pravé pokoře.
2917
A neboj se, dcero! Bůh, který je ve všech svých slibech věrný a ve všech svých dílech svatý, bude na Tebe i Tvé dcery vylévat své požehnání. Bude Vám pomocníkem a nejlepším těšitelem. On je naším Spasitelem a věčnou odměnou.
2918
Modleme se k Bohu jedna za druhou, nesme vzájemné lásky, a snadno tak naplníme zákon Kristův. Amen.
|
|
||
|
|||